Firemní auta stárnou rychleji

Na firemním parkovišti stojí v pátek odpoledne vůz obchodního zástupce. Na zadním sloupku zaschlý ptačí trus, na čele rozteklá moucha, na prahu bláto z návštěvy na stavbě. V držáku kelímek od kávy, na sedadle spolujezdce prach z papírů. Autu nic není, jede, v pondělí vyjede zase. A přesto vypadá starší, než kolik odpracovalo.

Nikdo ho nekoupil a nikdo ho neprodá

Firemní auta nestárnou rychleji proto, že by se s nimi jezdilo hůř. Stárnou rychleji proto, že k nim nikdo nemá vztah. Řidič není ten, kdo vůz vybíral a platil, a nebude ten, kdo ho bude prodávat. Mezi tím se o auto nikdo nestará ze setrvačnosti, jak to člověk dělá u svého.

Není to nikoho chyba. Jen to nikdo nemá v popisu práce.

Co z toho fyzicky vyplyne

Ptačí trus a rozteklý hmyz nikdo nesundá tentýž den. U vlastního auta si toho člověk všimne proto, že ho vidí z okna. Firemní vůz žádné takové okno nemá: stojí na parkovišti, kam se z domova nedívá nikdo, a první se na něj podívá ten, kdo do něj v pátek sedne — a to už je trus na laku zaschlý od středy a leptá.

Mytí se odkládá, dokud to ještě jde. Pak na zaschlou špínu přijde kartáč na myčce nebo hadr z kufru — a písek, který v té špíně sedí, se rozetře do laku celou plochou. Tady vzniká většina kroužků, se kterými k nám vozy přijedou.

Prvního kroužku na laku si nevšimne nikdo, protože nikdo nemá srovnání. Chybí ta vzpomínka, jak auto vypadalo naposledy po pořádném umytí. Vada se tak nepozná, dokud jich není tolik, že lak zmatní celý. Podle čeho se pozná, jestli je vůz jen zrovna špinavý, nebo se mu kazí lak, rozebírá krátkodobý a dlouhodobý stav.

Na úklid interiéru zbývá čas mezi dvěma schůzkami, na parkovišti u pumpy. Kelímky a papíry zmizí, protože jsou vidět. Bláto ve švech sedačky, písek v kolejnici sedadla a mastnota na volantu a na páce zůstanou a přibývají: vysavač u pumpy na ně nedosáhne a nikdo z těch, kdo do vozu sedají, to nemá ve své pracovní době vyhrazené. U vozu, kde se za volantem střídá víc lidí, se k tomu přidá ještě jedna věc: čisté auto nedostal ani jeden z nich, takže nemá co vracet do původního stavu.

Pravidelný rytmus nahradí osobní vztah

Vztah k autu nařídit nejde. Rytmus jde. Přesně na tom naše péče o firemní vozy stojí: vezmeme si vůz za svůj místo řidiče.

Provozní návštěva umyje auto zvenku a uklidí interiér — doporučujeme ji jednou měsíčně, aby špína nezaschla do stavu, kdy už škodí. Vyšší dva stupně k ní přidávají spáry, lišty a znaky, později i chemickou dekontaminaci laku a základní ochranu. Co přesně který stupeň obsahuje a co stojí, je u péče o firemní vozy.

Do programu se vozy zařazují od čtyř měsíčně a na dvanáct měsíců; co si za to firma kupuje a co za to studio potřebuje, rozebírá vyplatí se firmě starat se o auta.

Řekněte nám, kolik vozů máte a které z nich jezdí za zákazníky. Ty dva údaje stačí k tomu, abychom navrhli, čím u vaší flotily začít.

Poslat poptávku